Mé recenze na ČSFD
Zpočátku to vypadalo na hravost ve stylu Adéla ještě nevečeřela, ale po chvilce se „humor“ pořád jen točí dokola, zůstává jen pitvoření se, křečovitost, absence scénáře, natož děje. Louise Bourgoin stále v jednom výrazu se stává postupně nesnesitelnou. Ještě šlo doufat v nějaké humorné vyůstění, ale vtípky s mumiemi byly na filmu to nejhorší. A to Francouzi komedie uměli.
Filmově hezké, dramatické, emoční. Ale protože je to skutečná událost, nelze nepřemýšlet nad obsahem, a nelze si i nepokládat otázky. Náhodní Afgánci, kteří se postavili do fronty před jedněmi vraty předjedou autobusem jiné náhodné Afgánce, které se postaví do fronty před jinými vraty? A v takto vyhrocené skutečné události ani není ve filmu položena otázka, proč to všechno? Nějaký přesah? A tak je z toho jen trochu zdlouhavé dokumentární vyprávění o sice napínavé, ale vlastně celkem poklidné evakuaci. A nic víc.
Hezky natočené, má to atmosféru, lze se v tom příjemě ztratit. Ale je to taková zplácanina, že po shlédnutí toho spektáklu je celkový dojem spíše údiv - co to tedy vlastně mělo být? Některé scény i doslova otravné (parfém etc.), některé postavy imbecilní (snoubenec hlavní „krásky“), no a ten konec přenádherný. A tak ve výsledku céčková slátanina zabalená do hezké kamery a výpravy.
Kameraman má rád záběry v protisvětle, což je pro zlaté vlasy výhoda, princezna vypadá jako princezna, Jiřík jako Jiřík a tak pro pohádku dobrý základ. A navíc probodnutý mlčící černý sluha celkem odvážný tah. Najdou se tam občasné kixy, třeba použité smíchy z nějaké zvukové banky pro sitkomy, čajové svíčky na věnci, nevyvážená barevná postprodukce, ale celkově neobvykle zdařilá výprava, kostýmy i lokace krásné a vlastně to i jako pohádka včetně dramaturgie opravdu funguje!
Celkově vlažný dojem. Hnusnost je vykreslena velmi hezky, barvitě a sugestivně. Všechny postavy jsou vpodstatě hnusné, což byl asi i záměr, ale tím pádem se ani nelze s nikým a ničím pozitivně propojit. A tak je to od začátku do konce jen taková studená a odtažitá alegorie hnusu s občas vtipně vypointovanými historkami.
Filmově vlastně koukatelné, vtipné, obsazení Tatuma sice typově vůbec na šéfa celého projektu nesedí, no ale co, je to odlehčená komedie. Scarlett i Woody výborní. A tak nejméně 3 hvězdy by si to zasloužilo, kdyby to nebylo tak přímočaře a tupě PROPAGANDISTICKÉ! V době, kdy se veřejně stále více diskutuje o tom, že celé přistání na Měsíci bylo dělané ve studiu někdo přijde s tím, že <<< spoiler: ono se vlastně studio udělalo, ale nakonec se použily záběry ze skutečného měsíce >>>, je tak průhledné zadání na podpoření verze „Měsíc“, že je to až urážlivé. To nejhorší je scénáristický nesoulad, kdy zřejmě bylo jasné zadání a k tomu se upatlal scénář, který je do určitého mometu zábavný, ale když dojde k pointě příběhu, tak to začne celé drhnout. Umění a film mohou být samozřejmě angažované a … více
Chlast byl sice celkem zábavný, ale přestože Mads Mikkelsen to celé hodně táhnul, žádný velezázrak to nebyl. A tedy na stranu první, česká ženská verze nepokulhává, v něčem tam československé reálie vnesly zajímavý přínos, Bydžovská je skvělá, Vagnerové role sedla velmi dobře. Tedy slušná "česká" komedie. No a na stranu druhou – to už vážně jen budeme kopírovat cizí filmy? To už ani nejsme schopní vymyslet zajímavý český scénář? (A mimochodem závěr filmu je zbytečně stejný jako v Chlastu, přestože k postavě, kterou ztvárňuje Zuzana Bydžovská to nesedí. Tady měl Olekšák použít předlohu volněji.) A opět to co již začíná být bohužel spíše pravidlem, hercům není rozumět, protože neartikulují. A tak hercům, kteří artikulovat umí rozumět je (Bydžovská, Vagnerová, Čtvrtníček) a těm ostatním ne, p… více
Tohle skutečně nejde odkoukat. Ne, že tam jen není chemie. Tam není vůbec nic. Ani náznak humoru, ani náznak jakýchkoliv vztahů. A ten casting! Parta přátel jsou jen pitoreskní postavy, Colmanová s Cumberbatchem jen deklamují své texty, předvádějí výraznou mimiku (to byla asi hlavní a jediná režijní invence), ale ani náznak skutečného dialogu, vášně, hněvu, nějakých emocí. A tak ne pouze zklamání. Hrůza a děs. Jay Roach umí ztřeštěné komedie, ale neumí vztahy. Vůbec! A tohle měl být film o vztahu! Původně ze soucitu jedna hvězda, ale ne, nezaslouží si ani to.
Omalovánkové příběhy umí být občas zábavné, občas se podaří zplodit vtipný scénář, ale tohle bylo slabé po všech stránkách. Herci nudní (Joseph Quinn - nikoho tak nezajímavého v hlavní roli jsem dlouho neviděl), i Vanesse to nesedlo, příběh by vystačil na čtvrthodinovou povídku, retrostyl sice hezký, ale v podstatě bezúčelný, nepřinášející nic navíc. Možná chtěli ten retrostyl ztvárnit i retro-nablblým dějem, ale myslím, že v 60. létech byly tvořeny mnohem zajímavější scifíčka. (PS: jsem si teď ještě prošel pár recenzí, z většiny nadšených, hmm..., to už lidem stačí tak málo? Vlastně teprve teď mi z toho začíná trochu mrazit)
Na jednu stranu je podstata zápletky strašná blbost. Proč by se někdo dobrovolně hlásil... atd. (Že na něco takového přistoupí Korejci v Olihni dává smysl mnohem větší, a přitom tady to jde ještě dál). No ale když se tedy na to za přimhouření obou víček přistoupí (a tedy i na to kolik ušli km), tak je to hezky natočený, místy odporný, místy srdceryvný, a místy mrazivý příběh celkem roztomilého roadmovie.
Můj profil na ČSFD
Má poslední recenze na ČSFD
SOS
Velmi povedená odpočinková zábava, Rachel McAdams kouzelná, ale zas víc než příjemě zábavný film to není. Ale voda, písek a slunce v únoru, to se rozhodně počítá.
hudba
Záznam konzertu
„Písně pro duši a srdce“
