Mé recenze na ČSFD
V mnoha ohledech výborná filmařina a herectví a pomalé tempo prvních tří čtvrtin stopáže slibuje vyvrcholení, kde všechny rozehrané nitky do sebe zapadnou. No... nezapadnou. Zůstává z toho sice filmový zážitek z těch prvních tří čtvrtin, které za to stojí, ale bylo by asi lepší v tom momentě to ustřihnout a dát tam přes obraz titulku: „Už nevíme co s tím dál a tak raději v nejlepším skončíme.“ A nebo to natáhnout ještě o půl hodinu a dodělat to pořádně. Jako celek se to v závěru rozpadne, psychologie Lydie nesedí, film toho divákovi naslibuje... a pak nic. Filmově sice podmanivé, ale jako celek nedotažené.
Hezký experiment, ale moc to jako skutečný film nefunguje. Všichni se tam chovají ne až tak přírodně a prehistoricky, jako spíš němečtí/rakouští současníci po lobotomii. A to byla asi představa tvůrců o dřívější době. Zkrátka všichni se chovají jako dementi.
Je to táááák... kanadské. Ale protože ze Southparku víme, že Kanaďané mají rozpůlené hlavy, a proto se všichni chovají trochu přihlouple, tak na to, to byl vlastně celkem vtipný a funkční oddechový psycho-krimi-thriller.
Jakoby těch ingrediencí tam bylo dost, úžasné gegy a kreace, atmosféra výborná. Ale namísto celku, který by držel pohromadě, je to spíš kaleidoskopicky roztříštěné. A tak je to sice zábavné, ale celkový filmový dojem šedivý.
Povedený krimi-thriller, jež by byl celkem průměrný, nebýt zajímavé ústřední herečky Violetty Schurawlow, která to posouvá výš. Özge je taková dost drsná chodící pohroma, což je ale někdy to nejefektivnější řešení.
Filmová báseň. Dokonalé po všech stránkách. Stačí jen nechat se unášet na vlnách obrazu a děje až do samotného konce.
Vždyť je to vtipný primitivní scifíčko jak z šedesátých let. Jen udivuje, že podle titulků bylo na tomto filmu zaměstnáno přes 200 lidí. Vypadá to, že kromě herců by to šlo udělat tak v 10. A oproti některým současným scifíčkům to mělo i scénář, i když tedy ne nějak závratný. Nicméně jsem byl zvědavý, kam se to bude ubírat a jak to skončí. Ne že by to dávalo smysl, ale obrazově vtipné. PS: Třema hvězdama jsem to vytáhl z 17 na 18%. Hurá!
Objektivně na 2 hvězdy, ta třetí za osvětu a vydařenou „arménskou“ náladu natočenou v Evropě. Chápu, že autoři chtěli děj podlepit lidským příběhem, ale červenoknihovnický čtyřúhelník se nepovedl a navíc všechny postavy kolem jsou mnohem zajímavější než ústřední alfa hrdina Mikael, který představuje usmívající se leklou rybu. Chudák Christian Bale, který musel hrát druhé housle. A teda ten závěr, <<< spoiler: to měla jako na sobě olověné boty, že šla v moři takhle najednou svižně ke dnu? Když jí chtěl scénárista „ukončit“ a chtěl tam narvat to symbolické vzdalování se do temné hlubiny, to nemohli vymyslet něco věrohodného? >>>.
V rámci žánru příjemné překvapení a zajímavý casting. Schneider je sice slabší, ale Angela Sarafyan je zvláštně zajímavá ufonka, Jacob Lofland se ke své roli hodí výborně a děda je taková třešnička na dortu.
Jako alegorie skutečné podstaty fašismu je obsah tohoto filmu natolik odporný, že je vlastně celkem výstižný, a i po padesáti letech funguje. Navíc je i skutečně dost italský. Nechci vidět nikdy znovu, ale stojí za shlédnutí.
Můj profil na ČSFD
Má poslední recenze na ČSFD
SOS
Velmi povedená odpočinková zábava, Rachel McAdams kouzelná, ale zas víc než příjemě zábavný film to není. Ale voda, písek a slunce v únoru, to se rozhodně počítá.
hudba
Záznam konzertu
„Písně pro duši a srdce“
